Sladká, léčivá a bez kalorií - stévie

Když jsem nedávno psala článek o sladidlech, rozhodla jsem se v dalších týdnech některým pověnovat podrobněji. Většinu zmíněných více či méně znáte, pro někoho však můžou být nějaká zcela novinkou…ale protože sladká chuť vládne světem, není od věci hledat alternativy, pokud ovšem nepatříte mezi tvrďáky a nejbokotujete sladkou chuť definitivně a úplně (skvělé pro vás!). Já bohužel patřím mezi požitkáře, takže chci něco sladkého v životě mít, a proto s vámi dnes budu sdílet pár informací o sladké bylince z Ameriky.

Sladká, léčivá a bez kalorií - stévie

Stévie sladká, Stevia rebaudiana, stévie cukrová, sladká tráva, medové lístky

Toto všechno jsou názvy bylinky z čeledi hvězdicovitých, která patří mezi světlomilné víceleté rostliny, původně pocházející z tropických a subtropických oblastí Jižní a Střední Ameriky. Má bílé kvítky, dorůstá velikosti 50-100 cm. Je známá a používaná už od pradávna, u nás je ovšem sále poměrně nováčkem.
Historie stévie
Prvními uživateli byliny byly kmeny v jižní Americe (Brazílie, Paraguay). Sladily s ní maté a využívali ji pro léčení cukrovky, při pálení žáhy a jako ústní vodu (pomáhá proti zubnímu kazu).

Stévie jako sladidlo – studie, výzkumy, komplikace

V roce 1931 se vědcům ve Francii podařilo ze sladké rostlinky izolovat glykosidy, které jsou právě zodpovědné za její chuť, jíž se přisuzuje sladivost 300x vyšší než má klasická sacharóza. Izolované složky dostaly názvy STEVIOSID a REBAUDIOSID, jsou tepelně stálé, nekvasí a nemění se jejich pH. Později bylo stévii jako sladidlu přiřazeno označení E960.

Původně to vypadalo na velký boom především v USA. Přírodní sladidlo, téměř žádná energetická hodnota, chuťově přijatelné (nicméně má specifickou chuť), zdravotní nezávadnost a navíc i léčivé účinky! Zdá se to až neskutečné…tak bylo potřeba začít zkoumat, jestli v tom nebude nějaký háček.

Cola v trávě

Stévia byla jako sladidlo i doplněk stravy dokonce několikrát zakázaná, protože jedna z dřívějších klinických studií upozornila na riziko mutagenních účinků steviosidů v testech na potkanech a krysách. Další studie však tato zjištění zpochybnily a naopak konstatovaly příznivý vliv stévie na prevenci diabetu. To následně potvrdila Světová zdravotní organizace (WHO) a doporučila stévii používat. Japonci ji používají již přes 30 let, v USA je také povolena (dokonce ji využívá i koncern Coca-Cola), u nás a v EU je povolená až od roku 2011. Zatím se kolem ní coby nováčka stále točí otazníky, nicméně dosud žádná klinická studie neprokázala jasnou zdravotní škodlivost. Jde především o to, v jaké formě stévii využíváme – jestli je to rafinová, průmyslově zpracovaná chemická látka, co už nemá s původní bylinou nic moc společného (např. Coca.Cola uvádí oficiálně proces zpracování o 42 krocích!) anebo je to více přírodní varianta.
Můj osobní názor je, že bylinka jako taková, původní, po šetrném zpracování, je výtečným pomocníkem i sladidlem a veškerý poprask, který kolem ní panoval a ještě zcela neskončil, je pouze ze strachu vlád o ztrátu na zisku z návykového cukru jako takového, za nímž stojí velký byznys na celém světě.

Kde bych byla opatrná s použitím stévie?

Pokud může být někde skutečně úskalí, pak bych se zaměřila na zákaz používání stévie jako oficiálního sladidla pro dětskou výživu (hotové výrobky) a nejasná doporučení pro ženy těhotné a kojící.

tehotne

A druhým bodem je účinek sladké chuti na mozek, nicméně žádné kalorie – což způsobí tzv. leptinovou rezistenci. Hormon leptin říká mozku, kdy máme dost a je čas přestat jíst. Pokud jíme něco, co chutná jako cukr, ale nemá to žádnou energetickou hodnotu, nastává zmatek a stejný efekt jako u všech náhradních sladidel – přejídání a paradoxní přibírání, především v oblasti viscerálního tuku, který je velkým rizikovým zdravotním faktorem (vznik metabolického syndromu, cukrovka II. typu, srdeční a cévní choroby, vysoký tlak apod.). Tomu všemu by se dalo předejít opatřením, kdy v kombinaci se stévií použijeme např. kvaliní třtinový cukr, čekankový sirup nebo pravý včelí med. Pokrm bude sladký a zároveň bude obsahovat nějaké kalorie, čímž se zamezí vedlejším efektům náhradních sladidel a zároveň se stále výrazně eliminuje celková energetická hodnota i nepříznivý vliv samotného cukru na naše zdraví.

Stévie jako léčivá bylinka

Stévii jsou přisuzovány léčivé účinky v oblasti hypertenze a cukrovky typu II – snížení klinických i metabolických projevů (již klinicky podložené). Dále se jí připisuje blahodárný vliv na zdraví ústní dutiny, prevenci zubního kazu, protizánětlivý a protiprůjmový efekt.
Nicméně na závěry je příliš brzy, její případná toxicita se ještě bude jistě x let sledovat a zkoumat, i kdyby to bylo skutečně jen z byrokratických důvodů.

Formy stévie, které se dají koupit

čerstvé, sušené nebo drcené listy rostliny – nejlepší a nejjednodušší zpracování stévie, bez rizik
tekutý extrakt – pokud si ho vyrobíte doma, super. Návodů najdete celou řadu a je to na vás. V komerční podobě nemáte záruku, že nedošlo k rafinaci. Ale tekutá forma je skvělá uživatelsky, proto doporučuji sledovat etikety a vybírat kvalitní výrobky. Jistě najdete, např. od DeSen (eshop lekarna.cz)
pilulky, prášky, sypké směsi – chemicky upravená forma, více rizik z přísad – tzn. opět studujte složení jednotlivých produktů

Co si z toho vzít na závěr?

Zase bych zůstala u selského rozumu a kritického myšlení. I zde platí jednoduché pravidlo – všeho s mírou. Já osobně jako nutriční terapeut říkám stévii ANO, a to z jistých podmínek, které jsem zmínila v dnešním článku. Přeji vám sladší a zdravé jarní dny!

DOPORUČUJEME
Věrnostní program lékárny Pilulka

Pilulka klub – věrnostní program lékárny Pilulka

Karta výhod Dr. Max

Klientská Karta výhod Dr. Max - jak ji získat a věrnostní program

BENU léková karta, bonusy

BENU léková karta – bonusy, kupóny a jak ji získat

Výhody nakupování v internetových lékárnách

Výhody nakupování léků v internetových lékárnách

Karta Více výhod v lékárnách Magistra

Karta Více výhod v lékárnách Magistra

Teta klub - klubová karta a dětský program Brouček

Teta klub - klubová karta a dětský program Brouček